Začínám běhat...

Takže je to tu. Opět. Znovu. Odhodlání běhat. Běhání je super, vždycky mě to bavilo, hlavně dlouhé tratě, ale vždycky jen tak 3 měsíce. Pak jsem poznal nějakou skvělou holku a běhání šlo do kopru. Randíčka, vínečka, hospody, koncerty, zamilované pohledy a bylo po odhodlání. Jenže teď ne. Teď už nikoho nepoznám, páč skvělou holku mám doma a s ní skvělého kluka. A odhodlání je velké. Když stoupám s psíky ten náš "kopec" od chalupy na louku, tak děkuji Bohu, že Judka je nevychovaná lovkyně a táhne mě za srnama, jinak bych to ani nevyšel. Dochází mi dech, stejně jak peníze před dvanáctým. Stala se ze mě přes zimu troska.

Ale od teď ne. Naordinoval jsme si běh min. 2-3 týdně. Ideálně bych chtěl běhat ob den. Základní trasu již mám. Na rozjezd úplně ideální. Dle mapmyrun 7,88 km, začátek z kopce na rozběh, pak do kopce, zase klesání, výběh nahoru a pak pekelně dolu.

Začal jsme v pátek a upřímně řečeno, po 500 metrech jsem myslel, že na to seru. Píchání v boku, jak kdyby mě za živa brali slepý střevo. Ale co, hlavní je dýchat. po cca 4km jsem to rozdejchal a zbytek byl celkem super. Vítězství bylo, že jsem ani jednou nezastavil a čas nebyl zase, až tak špatnej - 40:43. Hlavně jsem měl hodně poladěnej outfit, pracovní kraťasy od malty, mikinu s kapucí,  tenisky na fotbal na umělou trávu a sluchadla, jak zvukař z nahrávací společnosti. Paní domácí zhodnotila, že mi na běhání stačej :) Taková kombinace Rocky Balboa a klient terapeutické komunity Salebra. Další plán byl na neděli večer, ale z důvodu našeho maroda a péči o něj jsem to přesunul na pondělí.

Pondělí bylo super, počasí. Takže nic neodkládat a jde se na to. Vyštrachal jsem "svoje" značkové kraťasy Columbia, které mi v roce 2008 půjčil na beach volejbal kolega z práce a já jsem den na to podal výpověď a z Prahy se během týdne odstěhoval ( Dodnes si musí myslet, že jsme to měl promyšlené). Na to nějaký černý triko, opět sluchadla pro dýdžeje a hurá na silnici.

 Jo běhám po silnici. Pro každého k nepochopení, pro mě relax, nemusím řešit nějaký kořeny, kameny, myslivce myslejíc si, že objevili Yettiho v čechách. Prostě nic. Levá prává a do uší beat. A to je další super věc na běhání. Můžu si poslechnout nový desky co si postahuju. Jindy na to nemám čas. 

Ve finále pondělí bylo pondělní běhání výtečné, sice mě nikde nepíchalo, ale necítil jsme se úplně svěží. Výsledný čas mě překvapil  - 38:40. Tudíž jsme se dostal pod 5 minut na kilák, což jsem ani nečekal.

Jediné co mě s tímto běžcem spojuje, je výraz.

Koho bude zajímat, jak se moje běhání vyvíjí, nechť sleduje. A schválně, jak dlouho mi moje nadšení vydrží. Já mám předsevzetí, že dlouho :)