sobota 29. září 2012

Cecilka zasloužilou matkou = naše první koťata

Tak je to konečně za námi. Poslední týden se Cec po chalupě valila, jak Zeppelin a my pořád, kdy to přijde. Byla už sama, tak utahaná, že Kubištovi už ani neodporovala a nechala se od něj tahat za uši, ocas,... nejčastěji ji Kubišta nasazoval Nelsona, někdy i dvojtýho...

Včera od rána ale bylo jasný, že dnes bude akce. Cec celý den polehávala a pomňukávala, buď u pejsků v pelechu nebo v porodní krabici, kterou jsme ji zrobili u nás ve světnici. Já celý den topil v kachlákách a  kamnech na chodbě, aby nebylo příchozím na svět zima.

Ale Cecilka si dokázala vybrat nejlepší chvilku. V 19:00 při koupání Františka. Role porodní asistentky se zhostila Míša, první kotě (úplně první kotě Cecilky) přišlo na svět naprosto v pohodě. Cec překousala pup. šňůru a chvilku to vypadalo, že se k životu mít nebude, ale po olizování začalo dýchat a po chvilce i mňaučet. No a do toho mi volali Jirka s Lenkou, že už jsou v Brusnici a kde že to tedy bydlíme (sobotní brigáda na zateplování půdy). Do toho Cec rodí, Míša kojí Františka a já naviguji návštěvu k nám...vše se zvládlo a Jirka s Lenkou aspoň viděli, jak přicházejí koťata na svět a zároveň se stali jejich kmotry (ještě aby ne, není to tak dávno, co Cec byla jejich spolubydlícíma).
Cecilka překusuje pup. šňůru...
Nakonec Cecilka během večera porodila 4 krásná, zdravá koťáka, dvě mouraté, jedno skoro celé černé a jedno rezaté.
Černé, mouraté, mouraté a rezaté...

Této barevné kombinaci sice trochu nerozumím, ale o tom, co se tady po vesnici dělo, ví jen Cecilka a anonymní kocouří otec.

Cec a její koťátka (photo by Jiří Soukal)

čtvrtek 27. září 2012

František aka Franz I.

Tak to je on. Našeho srdce šampión.

Míša byla úžasná, por. asistentka mladší snad jak Míša, ale naprostý profík, porod naprosto přirozený.

Narozen: 8. září 2012 v 22:37
Váha: 3925g
Výška: 55cm

František spící...
František spící...
František spící...
František a Kubišta spící...
Pyšní rodiče...



Ladíme světnici, chystáme na zimu

No už jsme vlastně celkem zabydlení (ve světnici). Ta se stihla dříve, než František přišel na svět, a to nám dal ještě Franta týden rezervu na zregenerování sil.

 Samozřejmě chybí spousta takových dodělávek, jako třeba garnýže (ty jsem slíbil Míše, že do Vánoc budou), na garnýže záclonky (to zase slíbila Míša), někde nějaká polička, atd...
Kuchyň jak malovaná...
Spací, přebalovací a koupací část...(koupací a přebalovací pro Františka)

Vyspravené  zápecí...
Momentálně nám tento víkend přijede na pomoc Lenka s Jirkou z HK. To bude taky šou, páč jsme při demolici příčky zjistili, že mezi světnicí a půdou není ani kousek ničeho, co by trochu izolovalo.  Když tedy nepočítám vzduch. Skladba našeho stropu je omítka, rákost, prkna, trámy stropáky, 30cm vzduchu,  trámy šlapáky  a prkna na půdě. Dodnes nechápu proč ani trocha slámy. Tudíž jsme se rozhodli, to alespoň trochu zateplit (něco na půdu na ty prkna položit). Všichni maj stejný názor. "Jó to je v klidu, kup tu vatu v balíkách, a polož to na tu podlahu, pokud tam nechodíš. Ale aspoň 20cm. A jestli máš peníze , tak tam dej 30 a máš to v richtiku." Haha. My peníze nemáme. Ani na 20 cm vaty ani na 5cm, páč půda nad světnicí má krásných 64m2 a na autě odešel startér:) Ale mám plnou stodolu starého sena. Sice to není sláma, ale aspoň něco. Takže se můžete těšit na příští týden až uvidíte fotky těch bláznů, co z jedné půdy seno shazují a na druhou ho hází. 

U nás to bude vypadat podobně...
Pak by to taky chtělo před zimou zasklít 3 okna (dvě prasklá a místo jednoho igelit :) Nalepit nějaký filc do okenním rámů, aby tam tak netáhlo a zbourat tu hrůzu před barákem, aby se to na jejím místě mohlo zrýt pro jarní zahrádku. Doufám, že počasí k nám bude shovívavé stejně jako František a ještě počká.

A málem bych zapomněl. Vymalovali jsme koupelnu a záchod. Míša chtěla natřít takový ty klasicky stavební futra, páč byla rezavá jak liška. Koupil jsme základovku a na pokyn Míši i žlutou vrchní barvu. Po natření vrchní barvou Míša usoudila, že ta žlutá je nic moc a tak jsme to opět přetřeli na šedivou základovku :) Takže asi tak to u nás chodí.











středa 19. září 2012

Švestková povidla

Takže předem k tomuto příspěvku. Měl jsem super fotodokumentaci, uloženou ve flašce, ztratil jsem.

Je mnoho receptů na švestková povidla. Úplně nejblbější jsou ty, která se pečou v troubě. Vážně blbost. Pak tu jsou ty, která Vám vypadnou z googlu po zadání "babiččiny povidla". Podle těch jsem vařil já, jsou dobrý, ale po naplnění do sklenic jsem zjistil, že to nejsou ty "pravá povidla". Byl jsem z toho dost skleslý, ale nakonec jsem si dokázal odůvodnit, proč podle tohoto receptu. Takže teď ten recept.

Potřebujem:
- košík švestek
- cukr
- ocet
- vytrvalost

Začíná to sběrem švestek. Měli by to býti švestky vyzrálé, měkké, padané, jak by řekli na moravě, ty co se už ani na slivovicu nehodí. Jenže takové se na i pod našimi stromy nevyskytují.My máme plody buď kyselé jak prd... nebo sladké, měkké, vyzrálé, ale napadené Šárkou. Šárko dík, zase za rok. No a proto ten recept s cukrem a octem.
Košík švestek je základ...
Prostě si vezmete košík, rvete ty švestky, jak Vám přijdou pod ruku, páč to stejně dosladíte. Švestky doma vypeckujete (v receptu psali, vemte si rukavice, nejlépe takové gumové, doktorské). Pche, na co rukavice. Po vypeckování 3 kil švestek jsem měl ruce jak horník a zůstali takto asi týden. Na památku. Švestky zasypete kilem cukru a 100ml octa, promícháte, zakryjete epesní utěrkou a dáte do špajzu. Prostě do chladu .

Tady měla být fotka švestek ve špajzu.

Po dnu až dvou, kdy směs během nich občas promícháte, budete koukat kolik ty švestky pustily šťávy. Já koukal taky. Pak už s tím jen šup na kamna a vaříme dokud se švestky dokonale nerozvaří na kaši. Já vařil tři hodiny. A hrnec myl skoro stejně dlouho. A to jsme to i míchal. Prostě hrnec připálíte, pokud nemáte robotickou ruku. Povidla prostě trvaj. 
Asi po dvou hodinách vaření..
Mezitím si nachystáme stylový skleničky, vymyjeme, dáme to trouby (pokud se Vám chce) nahřát a pak už jen naplníme do sklenic po okraj, zakápneme lžíci rumu, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a čekáme. Na to až se nám budou chtít péci koláče, či třeba buchty.
Nahříváme skleničky...
Závěrem bych chtěl podotknout, že jsem povidla vařil poprvé a musím říci, že odhadnout, v jaké konzistenci se maj z kamen sundat a plnit do sklenic, je těžší než si vzpomenout na newtonovy zákony. Rada typu : až zůstane za vařečkou brázda se mi dost líbila. Výsledek: po vychladnutí máme místo povidel gumoasfalt :-) Nicméně chuť zůstala, a konzistenci poté upravíme rumem a pro příště sundat dříve.
5 skleniček gumoasfaltu z 3 kil švestek





úterý 18. září 2012

Šípkový džem

Šípkový džem je krajový, a to všude. A všude se dělá jinak, stejně jako povidla, o těch příště.

Na šípkový džem budeme potřebovat:
- košík šípkových plodů (nejlépe po prvním mrazu)
- cukr
- citrón

Veškerá sranda začíná už sběrem šípku. Načasovat sběr po prvním mrazíku, je úkol nadlidský. Komu by se chtělo k ránu vstávat a jít se podívat ven na teploměr (my ho máme venku), jestli by to dneska šlo. Tak jsem si jednou ráno při venčení pejsků, kdy mě byla zima, řekl, že už ty mrazíky asi jsou. Tak jsem se vybavil proutěným košíkem, zahradnickými nůžkami (doporučuju), psíky po boku a hurá na mez. Na mezi zjistíte, že strašně fouká, začíná krápat a že po prvním mrazíku a celodenním dešti 90% šípku hnije. Rázem se romantická představa o sběru šípku  v prosluněném babím létě, kdy Vám košík přibývá, jako by jste česali jablka, vezme za své. Ale co, po dvou hodinách je nasbíráno.


Tak takhle ne...
Přichází další super záležitost. A to očištění šípku. Každou kuličku vezmete do ruky, oříznete černého bubáka, oříznete zbytek šťopky, rozkrojíte na půl a vydlabete kousavá semínka. V tu chvíli zjistíte, že Vám z jednoho šípku o hmotnosti cca 10g, zbyla červená hmota, která s váhou o přesnosti  1g ani nehne. Po čase, asi třetím večeru, si vypracujete systém: nejdříve všechny šípky očistit a přitom třídit, co půjde na džem a co na sušení, pak všechny rozřezat na půl a pak naráz vydlabat. Já svoji představu o výrobě džemu z kila čisté hmoty vzdal při 500g.
Zleva: na džem, na sušení, na kompost, čekající na zpracováníí
No a pak už to jen hodíte do hrnce, hrnec na kamna, podlijete tak 200ml vodou, přidáte k půl kila cukru krystal a mícháte a vaříte ať se Vám to nepřipálí. Já to ještě trochu rozmixoval ponorným mixérem, ale né moc

Vytoužená chvíle, vaříme...

Horkou směs, naplníme to předehřátých sklenic až po okraj, zakápnem rumem, utáhnem víčko a otočíme víčkem na stůl. Šípkový džem je možno použít na pečivo, na slepování cukroví, na palačinky a nebo též k výrobě šípkové omáčky (taky se na ní dostane). Hlavně je velice zdravá jelikož má velký zdroj vitamínu C.

Plníme do slenic
Z 500g šípku máme tři a půl sklenky džemu a 3 zabité večery...
Menší šípky hodíme nad kamna na usušení a v zimě skvěle poslouží k přípravě šípkového čaje.

Menší šípky sušíme na čaj...