neděle 3. února 2013

Špaldové housky..

 Není něco pravdy na tom, že styk s civilizací nepřináší nic dobrého. Moje každodenní výlety za prací do Hradce mají za následek, že jsem samozřejmě nějaké ty bacily dotáhl. Já to promarodil od pátku do neděle a jak tak běžel týden, skolilo to zbytek rodiny. Jen u Františka není moc rozpoznat, zda je ta jeho protivnost od chřipky, nebo od růstu zoubků, či je protivnej jen tak z principu. 

No jak Dalibora naučila nouze umění na housle, nás zase péci housky. Spíše tedy paní domácí, jelikož já sliboval, že upeču na víkend chleba, ale moribundus mi to nedovolil. Je pátek a doma ani kůrka chleba. Stav nejvyšší nouze, paní domácí jde péci špaldové housky.

Špaldové housky

 - 400g špaldové hladké 
 - půl hrstě sezamového semínka
     (kdo má ruce jako lopaty, tak míň)
 - hrst slunečnicového semínka
 - 250ml  vlažného mléka
 - 1 lžíce másla
 - 1 lžička cukru
 - 21g droždí (půka)
 - 1,5 lžičky soli

 Zaděláme na kvásek: takže trochu vlažného mléka, rozdrobíme droždí, přidám trošku cukru a zapráším moukou, pořádně rozmíchám a dám ke kamnům vzejít. Mezitím proseji mouku, přidám všechny zbývající cajky a jako grandiózní finále přidám kvásek. Pak už jen upracuji bochník těsta a dám za kamna vykynout. Jak nám tak kyne to těsto, věnujeme se rodině. Po vykynutí, na vále válíme takové proužky a z nich pleteme houstičky. Že není každá stejná se předpokládá, nejsme ani pekaři ani stroj. 

Válíme...
Pleteme...
 Upletené housky, dáme na vymazaný plech (nám ježíšek přinesl takej nějakej super černej papír, kterej se jenom navlhčí a pečem), pomašlujeme vajíčkem a sypeme dle chutí. Tudíž my sypali drcenou solí, mákem, lněným či sezamovým semínkem a slunečicí.

Sypeme...
Před kremací...
Po kremaci...
No a pan domácí, když to viděl, hned jak mu bylo lépe, vrhnul se na housky klasické (půl hladká, půl celozrnná)

Výsledek zde...


5 komentářů:

  1. tak už mám zadělané těsto, nechávám kynout a jsem zvědavá, jak to dopadne :-) Moc fajn recept! A ještě jsem zahlédla celozrnné špaldové koláče, ty musím taky zkusit! :-) Zdraví kivi

    OdpovědětVymazat
  2. Tak jak dopadly? U nás, když zapomeneme zadělat ráno na chleba, tak tyhle jsou jasná volba :)

    OdpovědětVymazat
  3. už jsem je dělala dvakrát a jsou vynikající, pokaždé měly velký úspěch. První várku jsem dělala přesně dle Vašeho postupu a přišly mi trochu slanější, na můj vkus až přesolené, druhá dávka byla tedy s polovičním množstvím soli a to teda nemělo chybu. Asi to záleží na chuti každého nebo nevím, nedávala jsem klasickou kuchyňskou sůl, ale měla jsem doma nějakou... teď už nevím, jakou přesně, jestli himalájskou či jinou. Prostě ta "slanost" jednotlivých solí se taky může lišit. A nebo jsme prostě navyklý už díky malému na míň soli. Tož tak. :-) A druhou várku jsem dělala ve tvaru rohlíků. Určitě tyto krasavce časem hodím i na svůj blog a samozřejmě se na Vás(Tebe) budu odkazovat. :-)
    Přeji hezký den!

    OdpovědětVymazat
  4. Jo tak ta sůl, to je každý dle gusta. Tisíc úst, tisíc chutí. Ona ta sůl jde úplně vypustit, když se posypou hrubozrnnou navrch. Jde o to, že dříve takové housky a rohlíky (myslím se solným hrubým posypem) byly naprosto normální. Zažil jsem krásnu scénu v jenom hypermarketu, kde starší pán tloukl holí do košů s pečivem a křičel, já chci rohlík posypanej solí:) To dnes takřka nenajdete...

    ale je pravda, že jsou takové slanější...

    OdpovědětVymazat