Buchty s povidlama...

"

Tady na tomto místě byl obrovský hate na lidské kafrání nad počasím, byl hodně emotivní, hodně sprostý,...

"

Ano tento recept tu mám dlouho rozepsaný, snad někdy od konce ledna. Bylo to v době, kdy napadlo toho hodně sněhu. Ale pak jsem to nestihl dopsat, tak jsme to uložil a pak nějak zapomněl a mezitím mě ta nasranost na hloupé lidi přešla. Tudíž žádné emoční výjevy nebudou....

Buchty s povidlama
 - 250g hladké pšeničné celozrnné (mouky)
 - 250g hladké špaldové (mouky)
 - 250ml vlažného mléka
 - 100g másla
 - 100g cukru třeba krupice
 - 30g droždí
 - 2-3 vejce
 - povidla

Kynuté těsto. Když to slyším, vždy si vybavím, že na 1 ho umí Bůh, na 2 syn Boží, na 3 babička, na 4 šefkuchař co má tři michelinská hvězdy a pětkaři ty ať se o něj ani nepokoušejí. Ale není to pravda. Bůh ani syn boží nepečou. Tudíž se stupnice posouvá směrem dolů a na 1 už je babička. Za další pochybuji, že šefkuchař dělá těsto na buchty. A jsme zase níže. Ano, jsme to my 5kaři, už jsme na dvojce a to nám může vlít čerstvou krev do žil. Páč 2 je super známka, na kterou jsem se při mém studiu VŠ nikdy nedosáhl.

Takže zaděláme si na kvásek. Trocha vlažného mléka, rozdrobit droždí, špetku cukru, zaprášit moukou, rozkvedlat lžičkou na kaši a dát ke kamnům, pomodlit se a čekat až vzejde. Mezitím si smíchám mouky, přidám rozehřáté máslo, cukr, vejce a na závěr vzešlý kvásek. Promíchám a začnu přilévat mléko. Zde začíná legrace s odhadnutím, kdy už je tam mléka dost a kdy málo. Mísu s těstem si dejte mezi stehna, vařečku do ruky, a těsto jakoby odkrajujte, po kouskách od jedné strany k druhé. Raději s mlékem pomaleji. Těsto by mělo být vláčné, jemné, nelepit se aň na vařečku, aň na mísu. Jó a taky dělat bubliny, ale to už nechávám jen té babičce. Já vím, popisuji to složitě, ale to se prostě popsat nedá. Kdo má zájem, může kdykoli přijet na workshop ohledně zadělávání kynutého těsta. ve finále, naše oblíbené, za kamna nechat vykynout. Když usoudíme, že těsto si říká o zpracování, přesuneme se k válu.

Miluju ty obrázky s těma pravidelnýma pekáčema buchet.To prostě není možné. To neexistuje, podle mě jednoznačný fake. A jak ještě píšou, těsto si rozdělte na patnáct dílů a naskládejte do pekáče. A kdo mi zaručí, že buchty se tam vejdou, že se mi jich tam nevleze třeba jenom dvanáct, nebo že mi nebudou chybět. Tudíž prostě musíte mít formy více velikostí a zkoušet :) Nebo jako já, rozdělit těsto na neurčitý počet dílů a jak to vyjde, tak to vyjde. Těsto tedy vyválím na placku cca 5mm co se tloušťky týče, rozkrájím na "čtverečky" 7x7 cm, doprostřed dáme povidla a vypracujeme buchtu. Pekáček vymažeme máslem, či jiným tukem a sázíme tam ty bochánky. Jejich strany vždy též pomašlujem a vrch vlastně potom taky...

Připraveno na pečení...

No a pak už je jenom upečeme při 200°C do zlatova. Na žádný velký procházky to mezitím není, páč ono se nic neděje a najednou mění barvu před očima. Tudíž další hra pro Vaše dítka :)

Výsledek posypat cukrem ať nám je veseleji...

Březen, za kamna vlezem...

Březen utekl jako voda a jaksi nebyl čas na nějaké blogerské ejchuchu. Jsem rád, že jsem vyplodil aspoň to Tofu, páč to si o to říkalo. Zde takové obrazové shrnutí za měsícem vran.

Začali jsme prát v mýdlovém slizu...

Františkova reakce na to v čem mu perem plýnky...

Míša dokončuje Františkovu hrací deku...

Narodili se nám 3 koťátka

Koupili si konečně skleničky na víno...

Míša nasadila rajčata a papriky...

František usoudil, že mimo deku je to lepší.... 

Míša usoudila, že chce ve světnici kanape....

Rajčata pomalu lezou...

Bíba se za trest musel koukat do kanape...

Koťata se mají k světu...

První jarní den a cesta z práce...

Odblešujeme koťata

Domácí TOFU

Jak jsme slíbili, tak činíme.Recept na domácí vynikající tofu je zde. On vlastně celý víkend byl ve znamení kulinářských orgií. Začalo to pátečním večerem a chutí na něco ke kávě. Jenže když nemáte máslo, ani vajíčka, ani vlastně skoro nic, tak přichází již osvědčený recept na veganskou bábovku s nemletým mákem. Sobota pokračovala namočením sojových bobů, velkým nákupem, kdy jsme přivezli jednu tašku surovin a  jednu blbostí, kdy druhá zmíněná taška stála asi třikrát tolik co první,  zaděláním na grahamovo-žitný chléb a výpravou pro mléko ke krávě. Kráva doma byla, majitelé ne. Je neděle ráno a den D. Jde se na věc, ale nejdříve pořádná snídaně.

Domácí grahamovo-žitný chléb...

Ovesné vločky, banán, jablko, rozinky,
slunečnice, sezam, lněné semínky, dýňové semínko,
jogurt a domácí šípková marmeláda

Doplněno a vaganskou bábovku s mákem, ořechy a rozinkami,
kefír, domácí višňovou štávu
a fairová bio káva připravená pomoci  French pressu...

Domácí Tofu

 - 500 g sojových bobů

 - 4 lžíce octa (stačí obyč)

Takže jo. Předem říkám, je to zábava a hlavně, je z toho nádobí jak ze svatby. Upozorňuji. Den před samotnu výrobou je potřeba si sojové boby namočit do hrnce a zalít je vodou tak, že nad boby je asi 3cm vody. V den D vodu slijete, a zalijete 1,5l   čisté vody a tyčovým mixérem rozmixujete na jemnou kaši. Chvilku to trvá, ale chce to vydržet. Kdo má mixér levnější ceny, bude se mu zahřívat (jako nám), posléze pálit do rukou (jako mě) a je možné, že mu na tom odejde (vydržel) :)

Rozmixované namočené boby s 1,5 lirem vody

 Poté tuto kaši zalijte 2,5l horké vody a dejte vařit. Převedeme k varu, sebereme pěnu, která se vytvoří a odstavíme z kamen. Necháme cca 10minut pod pokličkou odpočívat a poté opět přivedeme k varu, opět sebereme pěnu a přecedíme, nejlépe přes nějakou jemnou tkaninu (plena, utěrka) a pořádně vymačkáme. To je sranda, páč vymačkávat mokrou, vařící látku, ve které je hmota o teplotě 100°C prostě nejde. Ale nějak si poradíte, základem je dostat co nejvíce sojového mléka a co nejsušší okary (to je vedlejší produkt z výroby tofu).

Cedíme kaši. V hrnci sojové mléko, v látce okary...

Poté si připravíme syřidlo. Potřebuje oddělit bílkovinu ze sojového mléka. K tomu nám poslouží smíchání 150ml vody a 4 lžíce octa. Zde je to trochu ošemetné, páč záleží na kvalitě sojových bobů, tudíž možná budete muset přidat více octa. Teplé sojové mléko roztočíme vařečkou a na třikrát vlévám "syřidlo" a lehce mícháme dokola. Frajeři ve fabrice používají "Nigari". Já octovou vodu. A necítím pak chuťovou změnu.

Czech made syřidlo...

Mléko by se mělo začít srážet, uvidíme vysráženou bílkovinu a čistou vodu (syrovátku) a necháme 5 minut ustát. Opět přichází na řadu cezení hmoty, opět nejlépe přes jemnou látku.

Cedíme...

Tofu...

Výslednou hmotu se snažíme zbavit zbylé syrovátky (pořádně vymačkat, ale zas né moc, aby se nám tofu spojilo a nedrobilo se. Poté přichází část dochucovací. Samotné tofu je celkem nudné chuti, tudíž dále dle chuti. My ještě lisujeme v proděravěných kelímkách od hořčice zatížených otočenou zavařovačkou, naplněnou vodou, dnem vzhůru. Kelímky jsme vymazali olivovým olejem a vysypali tymiánem. Lisujeme minimálně hodinu v chladu. Povídá se o tom, že skladovat ve vodě v chladnu a každý den vodu měnit. My sladujeme v chladnu na talířku, přikryté tím průhledným a 3-4 dny v cajku. Stejně to sníte za dva dny.

Naše lisovací formy...

Česnekové a paprikové tofu...

My jako základ použili sojové boby o gramáži 450g a finální vytěženost byla 280g čistého tofu. Jak jsme psal získáte tím, ale cca 1kg okary, ze kterého můžete udělat karbanátky či sekanou. My děláme sekanou. 

Celozrno-špaldové tlačené koláče + HRA

Bylo tomu dne v týdnu minulém. Šéfka má narozeniny a svátek těsně po sobě a jsou to vždy dny obžerství. Ale není takovej suchar, že by nakoupila chlebíčky naproti v mlíčňáku, k tomu 4 větrníky a děkuji vám za přání. Je to žena činu a tak vždycky připraví hostinu. A to máme chlebíčky (ale domácí), záviny z listového naslano, domácí čokoládová střecha, plněné ovocné košíčky a co já vím ještě. A grandiózní finále? Dvě flašky bohemky. Proč dvě? Páč jsme v kanceláři 4 a taky přeci jednu na svátek a jednu na narozeniny, ne. Nikdo nechápeme, jak to stíhá vše upéci, páč se nám zdá, že v práci občas snad i spí. No a teď si vemte, že JÁ, mám svátek hned po ní. Je to Lenka. Jenže MĚ, to nerozhodí, páč mám jako správný švidlíř (to mám po sestře) eso v rukávu a tak jim hezky v pátek v 7:00 servíruji ke snídani domácí tlačené celozrno-špaldové koláče s povidly, mákem a šípkovým džemem. A flašku Frankovky od zámeckého vinařství Bzenec, aby řeč nestála. O mých domovních pečících etudách se již leccos ve firmě povídá, ale koukaj na mě, jak já na volební výsledky.

Celozrno-špaldové tlačené koláče

 - 250g celozrnné hladké pšeničné

 - 250g špaldové hladké

 - 300ml vlažného mléka

 - 180g rozpuštěné másla

 - 70 g cukru moučky přesáté

 - citronovou kůru

 - 3 vejce + jeden žloutek na potření

 - 21 g droždí (půlka běžné kostky)

  

Maková náplň 

 - 100g máku

 - 100ml mléka

 - cca 40g másla

 - cukr dle chuti

 - špetka drceného nového koření a hřebíčku

Pomele mák na mlýnku (teď jsme viděl, že prodávají již pomletý a stojí stejně, ale na to nehraju) a dáme s mlékem vařit na kamna a stále mícháme, přisypeme cukr, máslo, koření a vaříme dokud nezhoustne, což je baj voko 5 minut.

Povidlová náplň

 - povidla 

 - rum

Kdo nemá domácí povidla, tak ať si koupí domácí., páč jednou jsem koupil v kauflandu a nikdy více. Pokud jsou povidla konzistence zaschlého chemoprenu, rozpusťte je ve vodní lázni s rumem (rum do povidel, voda do hrnce).

Šípková náplň

 - šípkový džem

Stokrát omletá klasika. Zaděláme na kvásek, mezitím smícháme mouku, přidáme máslo, citronovou kůru, vejce a naběhlý kvásek. Zapracováváme těsto s přiléváním vlažného mléka, měla by vzniknout nelepivá, vláčná a nadýchaná hmota. Flák s tím do vysypané mísy moukou, zaprášíte po povrchu a za kamna.

Těsto čekajíce na odložení do kouta

HRA

Těsto kyne a vy si můžete jít hrát s dětmi. Výborná hra je na mletí máku. My ji doma s mamkou vždycky hráli a dodnes je to zábava. Kdybych někdy s mamkou někdy něco pekl, klidně bych si to zahrál. Dáte dítěti mlýnek, určené množství máku, ukážete mu, kam si má mák nasypat. Vysvětlíte mu, že když tou kličkou bude točit, tak mák bude v násypce ubývat a zároveň v mističce pod mlýnek dvakrát tak přibývat. Když se přestane sypat, není to známka (punku) toho, že něco dělá špatně, ale toho, že mu došel mám v násypce. Dítě samo vyskočí radostí a křičí: ,,Mami/Tati, já vím, mám si mák dosypat, že jo?", no a Vy s úsměvem přikývnete, poklepete si na rameno s pomyšlením, jak jste toho malého rošťáka přelstil/a a v duchu si říkáte, co asi teď budete dělat, zda si půjdete přečíst nějakou knihu, či na dvacet minut natáhnout záda, nebo jen tak posedět s kávou. Stejně vezmete hard s kýblem a půjdete setřít podlahu, páč se na ty fleky po psích tlapkách nemůžete dívat. 

"Při více dětech je možno, že se budou střídat po jedné násypce a mohou si při tom měřit čas. V tomto případě je lze rovnou využít k tomu, aby namleli mák do zásoby na další pečení. Nezapomeňte, že děti nemusí doma"

František je na tuhle hru ještě moc malej a Míša ji hrát nechce. Mák si melu sám...

Mletí máku je zábava pro celou rodinu

Mák povaříte dle návodu výše a již koukáte, že těsto něco snědlo, páč je jednou tolik veliké. Znamení toho, že chce zpracovat. Já z půl kila mouky vykouzlil 32 koláčů. Těsto rozdělujete a rozdělujete na takové menší kousky velikosti hranaté větší meruňky.

Embryo koláče

Vykuláte kouli, vezme předmět kulatého dna a odpovídající velikosti (stačí decáková štamprle či nějaká kořenka), namoučíte si jí do mouky a tu kouli rozplácnete a uděláte ďůlek. Opakujte do vyčerpání zásob. 

Lisovna

Pak přijdou na řadu náplně dle gusta a pomašlováním žloutkem. Dozdobíme například rozinkami či oloupanými madlemi. 

Plníme a mašlujem

Upeč mě

Pečeme v troubě na cca 180°C a je to celkem fofr. 

Makové

Takové ty věci , jako vymaž plech a dej na plech, jsou snad každému jasné?

Vše je o kompromisu...

Mi doma vždy říkal můj táta.

Poslední dobou slýchávám z různých zdrojových kanálů názory, že bych na ten náš blog měl dát více fotek Franze. Ale tohle není blog o Fanoušovi. Tady se nedozvíte, že je zrovna protivnej, páč mu roste zub bo že ho bolí bříško. Ani tu neuvidíte graf aktuální výšky ku váze. Tohle je blog o rodinném hospodářství, o tom jak se snažím něco uvařit a neposr..pálit to. Neříkám, když se narodil, tak tu byl, páč se stal součástí rodinného hospodářství, ale čeho je moc toho se člověk rychle přejí (vynechme stranou studentskou pečeť a ledové kaštany). Jenže třetí odboj se už probojoval i k nám do světnice v podobě paní domácí a tudíž je tu ten kompromis...

Jsem v klidu...

Takže, blog se přejmenovávat na "Františkův blog" nebude. Bude tu mít vyhrazenou tu jednu kartu nahoře jak je "O všem" a "Rychlá rota", tak vedle bude "František I".... Bude to přehledné pro babičky. Žádné se prohrabování tím kulinářským kompostem. Hezky kouknu a vidím, jak vnouček roste...

...páč mám venku už jeden zub

Hotovo, šmitec a šmidra vydra.