Rettigová se v hrobě obrací

Jak už samotný název tématu napovídá, zde to nebude o ničem jiném než o jídle. A to především typickém pro Podkrkonoší, Krkonoše a Podjizeří. Ovšem těch opravdu typických (krkonošské halušky, krkonošská pizza, ...) není až tak mnoho, tak občas zabrousíme i do jiných krajů, občas i států, ale vždy se bude jednat o  recepty velice tradiční.

Někdy si tu rozebereme i něco z příprav jednotlivých surovin, pěstování zeleniny a ovoce v dané lokalitě, zavařování, sušení a všech podobných technik, které byly dříve součástí roku, nikdo se nad tím nepozastavoval, prostě to tak bylo.

Krkonošské kyselo

Všechny recepty, zde budou prezentované stylem pro blbečky /pro mě), budou námi uvařené a pokud se to svede, tak i vč. fotodokumentace.

Návrat k tradici, začínáme světnicí

Na chalupě se podepsal zub času a to jak tzv. socialistickou modernizací tak stylem, kde něco rozkutám, tak to tak nechám. No a my, přírodně založení mladí lidé, toto chceme napravit. Prvním bylo obnovení světnice, která byla rozdělena na dvě malé místnosti. V první, kde se nacházejí kachlová kamna bylo pouze jedno okno a byla to dost tmavá nudle. Druhá, měla sice oken pět (od severu, přes východ až na jih), ale zase neměla zdroj vytápění, když tedy pomineme akumulační proudožrouty.

"Kuchyň 01"

"Kuchyň 02"

Pokojíček za "kuchyní"

Začalo se tedy demolicí příčky, vyspravením podlahy, přivedením studené vody do světnice, atd. Mezitím jsme se na spaní uchýlili do romantického roubeného pokojíku, který nemá zdroj vytápění, tudíž se dá užívat pouze od jara do podzimu. Ale všeho do času...

Postup při vybourávání příčky: osekat omítku, vybourat heraklit,
osekat omítku z druhé strany, vybourat heraklit z druhé strany,
vytahat cca 200 ks hřebíků krováků  (po 100  jsme to vzdal), ořezat trámky

Vytrhnout poškozené prkno u vlhké zdi a zaházení šlice po příčce

Začištění druhé strany

Dovezena (v autě), obroušena, namořena 5 metrová fošna na začištění stropu

A taky malujeme...

Občas za námi přijede návštěva, tak s nimi posedíme a práci hodíme za hlavu. Nebo návštěvu taky občas zapojíme.

Ája s Ludvíkem na zpáteční cesty ze svatební cesty

Naše smečka...Rychlá rota

Míša

 , nejčastěji mamka. Hlavou rodiny je sice Petr, ale mamka je krk, který to hlavou otáčí. Vystihuje vše.

Míša s Františkem

Bíba

 ,  Bíbuška, Bibís, občas debil. Krátkosrstá kolie z Broumovských stěn. Házej míček, házej míček, házej míček,... a ještě na honěnou. To ho baví úplně nejvíc, to se u toho přímo směje

Bíba

Judy Von Four

 , Judy, Judynka, Jude, někdy kráva. Kříženec welššpingeršpaněla z pod Ostaše. Srnky, zajíčky, kachny,... ještě drbej mě. Fena dvou tváří, venku divoká lovkyně , doma neskutečný mazel.

Judynka

Cecilka

 , Cecí, Cec, Cecka. Miláček rodiny, až ve svých 4 letech poprvé viděla co je to tráva a život venku vůbec. Po týdnu už domů nosila myšky. Momentálně budoucí matka koťátek, otec neznámý, nejspíše nějaký místní kocouří gigolo.

Cecilka

Kubikula

 , Kubišta, Kubí, stane se, že i hajzle. Kubišta, to je ztělesnění pekla. Vypadá jak netopír. Zatím nejmladší člen smečky

Kubikula

 Petr

 , nejčastěji taťka. Ten, co to má tady u nás dát všechno do cajku. V něčem poeta, v něčem popleta. 

Já a Judy

Tak to jsme my, základní smečka, kterou v září rozšíří František.

František

, pokračovatel rodu, zatím strašně hodné miminko. Je nevrlý, jen když má hlad. To má po své mamince :) Jinak vášnivý houbař, ani o tom neví.

Tak to jsem já. František aka Franz I.

Hra začíná (pravidla nechápu)

Tak jo, rezervační smlouva podepsána. Majitelé, až moc hodní babča s dědou. Začíná se roztáčet ruleta zvaná vyřizování hypotéky (březen 2012). Ještě že máme tu "schopnou finanční poradkyni". Po všech útrapách s vyřizováním hypotéky, zjištěním, že krajní varianta financování je pro nás ta finančně nejvýhodnější a ukecání majitelů o stěhování na datum (červen 2012), kdy na účtu ještě neměli ani korunu, se jde na věc.

Když na něco neumíš čas, tak to nedělej

Víkend, na kdy bylo naplánované stěhování, byl vážně prima. V sobotu na 16. hodinu jsem odjel do Pardubic točit pivo a nalévat panáky Lence s Jirkou na svatbu (moc pěkná svatba), po půlnoci doma. Ráno v 7 vstát a  hurá na poslední zápas sezóny malé kopané v Hradci. Tam jsem zlanařil dva spoluhráče na stěhování a v 9 najíždějí dvě dodávky na stěhování (moji rodiče a Kuba). Za hodinu naloženo a vyráží se. 

Jiný kraj, jiný mrav

Na místě vše vyloženo, pomohl nám tam s tím i Martin od Dáši, což nám hodně píchlo, páč ty svině, který jsem zachránil od Hanky před rozštípáním, jsou sakra těžký. Naši odjeli, Kuba taky, my ještě na otočku do HK pro pejsky a Cecilku a pak už natrvalo. Píše se 24. června 2012

Stěhovací tým, zleva: taťka, mamina, já, Míša, Kubík a Martin od Dáši

Chalupa není žádná hra

Kdo má stejné vize, s tím se snáz realizují.

Nepřečetl jsem v knize, vymyslel jsem v beznaději.

Začalo to láskou, co hory přenáší, létem 2011. To je datum, kdy jsme se s Míšou rozhodli vyměnit studený, tmavý, nájemní byt, v krásném centru Hradce Králové, za naši vysněnou chaloupku. Požadavky zněly jasně:  hory či podhůří,  hodinová dojezdnost do HK, malá chaloupka, nejlépe napůl roubená, na polosamotě s velkým pozemkem pro budoucí chov oveček a koz. Stačila by nám jedna obyvatelná místnost. Jsme skromní.

1 místnost a mít se kde umýt. To by nám stačilo...

A tak jsme v září začali prohledávat veškeré inzerce, na netu, vývěsní tabulky RK ve městě, soukromé inzerce. Jenže jsme zjistil, že naše "požadavky" jsou jaksi mimo mísu. Ano, malých, roubených chaloupek, na polosamotě i cenově příznivých, je spousta. Ale tyto chaloupky mají v 99%, tak malé pozemky, že i naši stávající psi, by se na něm ani nerozběhli, natož budoucí hospodářské záměry na něm realizovat a zbylé procento je sice má, ale cena je někde jinde. Je to pochopitelné, dříve měly malé chaloupky, malé pozemky. Velké pozemky měly velké statky. Velké statky, velké peníze.

To by se nám líbilo, ale kde na to vzít...

A tak jsme celý podzim objížděli celé východní čechy, občas na něco narazili, občas nám někdo něco vyfouk, občas to byla pecka (místem), ale totálka (stavem) a zlodějna (cenou). Rok se převalil do doku Draka, ten nám napověděl, že na babí léto musí být hnízdo připraveno. O to více se prohloubilo naše "zoufalství", že prostě ta pravá chaloupka není. Začali se vymýšlet různé kombinační teorie, ve kterých se nejvíce vyžívala moje drahá mamka. 

No už je tomu tak...

Nic není ztraceno. Když už jsme našli "chaloupku", která po dlouhé době za něco stála, už podle fotek, rozbilo se nám auto. 14 dní jsme čekali, až nám ho spraví a celí netrpěliví jsme hned potom volali realiťákovi, kdy, že se na to můžeme jet podívat. Po příjezdu domů a velké rodinné poradě, usmlouvání ceny, osekání priorit, jsme se rozhodli, že toto je pro nás to pravé. 

Tak snad