úterý 22. října 2013

Lentil Loaf aka veganská čočková sekaná

Po dlouhé době jsem vařil něco, co stojí za zmínku. Ačkoli z toho home foto nemám, přiložím originál.

Proč originál? Páč jsme si to opět trochu upravil. Před nějakým časem jsem psal o postrachu veganských food blogů, ale co Krakonoš nechtěl, musel jsem s nimi nalézt společnou řeč, tudíž rukama nohama. Mám jeden oblíbenýna který se chodím akorát tak dívat, jak je to tam všechno tuze krásné a tuze složité.
Sekaná z václavek, okary a brokolice na pivu pečená, hořčicí potíraná...
Počátkem října jsem dělal koncert kamarádům v Klubu č.p. 4 a jak je zvykem, něco pro kapelu uklohnit se sluší. Členka kapely veganka, říkám si super, houbařská sezóna v plném proudu, to se pomějou. Jenže to by Kuba (bubeník) musel jíst houby, že ano. Takové ty halušky s tofu a zelím jsem vařil tisíkrát, sice je to dobré, ale i trochu nuda. Rozhodující byl i fakt, že jsem nechtěl lézti holkám za bar jídlo neustále ohřívat, tudíž studená večeře byla jasná volba. Zajásal jsem, vzpomněl si na na loňskou super sekanou z václavek, okary a brokolice na pivu pečenou, hořčicí potíranou...doprdele, zařval jsem, Kubu proklel, proč ty houby nežere. Ale sekaná ve mi utkvěla v hlavě a dala základ mému kulinaření. Upeču sekanou nevídaných chutí a k tomu domácí chléb, na kvásek bylo pozdě, tak sic jen z droždí, ale stále lepší než Šumava z Lična. Recept jsme si vypůjčil z již zmíněného vegan food blogu.




Lentil Loaf

první je original, za lomítkem moje úprava

 - 1 hrnek neuvařené zelené čočky
 - 1 hrnek vlašských ořechů
 - 3 vrchovaté lžíce rozemletých lněných semínek + 1/2 hrnku vody
 - 3 velké stroužky česneku
 - 1,5 hrnku najemno nakrájené cibule (asi 3 střední cibule)
 - 1 hrnek najemno nakrájeného řapíkatého celeru (asi by byl chutný i normální, ale dala bych ho méně) / doma byl celer normal, dal jsem tedy jen půlku hrnku
 - 1 hrnek nahrubo nastrouhané mrkve
 - 1/3 hrnku nahrubo nastrouhaného sladkého jablka / dal sem celý, doplnil jsme objemovou rezervu po celeru
 - 1/3 hrnku hrozinek
 - 1/2 hrnku rozemletých ovesných vloček
 - 3/4 hrnku strouhanky
 - 2 lžičky čerstvého či 1 sušeného tymiánu
 - sůl, pepř
 - 1/4 hrnku kečupu / tak na ten jsem se úplně vysral
 - 1 lžíce javorového sirupu či jiného sladidla / viz. kečup
 - 2 lžíce jablečného pyré/výživy / viz. kečup
 -1 a 1/5 lžíce balzamikového octa / viz. kečup
 - / doplnil jsem to o slunečnicové semínko, to já rád, asi tak 1/3 hrnku

Jak je zřejmé, něco jsem si upravil. Ale popořádku. Nejprve jsem si uvařil čočku, normálně ji propláchnete a dáte tak na cca 45 minut vařit spolu s 3 hrnky vody (kamna moc fajrovala, tak mi paní domácí ještě jeden hrnek dolévala), až bude uvařená takřka do měkka, skorozvařena. Mezitím si vyloupejte ořechy, pokud nemáte a opražte na pánvičce 8-10 min. Mezím si rozemelte ty 3 lžíce lněného semínka, já použil hmoždíř, který máme na drcení semen určený, mlel jsem asi na 5 krát a poté zalil vodou tak aby se nasálko, promíchal  a dal do lednice. Ptáte se proč? Protože to tam psali. Víc sem se po tom nepátral, nebyl čas. Ořechy jsem sundal z pánve a místo nich přišla na řadu cibule a česnek, pak celer, mrkev, jablko, hrozinky a slunečnice Když se vše zdá, jak má být přesypu do mísy, přidám čočku, ořechy a v lednici uleželé lněné semínko. Přidáme strouhanku a mouku z ovesných vleček (zkoušel jsem mlet na 3 typech mlejnků, nakonec jsem je podrtil v hmoždíří a nasekal jim na prkýnku nožem, takže z toho byl spíše takový šrot neboli vznešeně řečeno graham). Dochutil solí, pepřem, tymiánem a  neodpustil si trochu hořčice. Takovou tu podlouhlou formu vzhledu kvádru jsem vyložil tím našim super černým papírem, napěchoval (množství je akorát) a dal péci na 180°C po dobu 45 minut.

V originále je ještě taková kejda navrchu z javorového sirupu, pyré a bla bla bla, kterou jsem vynechal, jak z důvodu nutnosti dokupovat chybějící ingredience, tak i hlavně z důvodu přepravního. Jel jsem do HK vlakem a vše by bylo opatlané, v baťohu.

Chleba jsem upekl záhy, respektive spíše takové menší bochánky, recept klasický, je jich všude mraky, jen jsem do těsta přidal jednu celou cibuli a nějaký ten česnek.

Měl jsem přespávat u Dáši s Martinem, měli tam nějaký "sněm", tak jsem jim ještě ve zbytku času před půlnocí  vyfrknul moji oblíbenou bábovku veganskou, s nemletým mákem a vlašskými ořechy a jelikož jsme akorát měli doma šípek, tak i s půl hrnkem vykuchaných šípků.

Nutno dodat, že sekaná kapele chutnala a co nedojedli oni, tak snědli účastníci sněmu, bábovka to taky odnesla. Paní domácí akorát pronesla, proč takové dobroty dělám pouze pro ostatní a doma máme k večeři akorát tak šumavu s máslem a sýrem :)

Original recept na Lentil Loaf zde
Original recept na bábovku zde

Takto to vypadalo, akorát bez té mazaniny navrchu.
zdroj: http://veganotic.blogspot.cz

pondělí 21. října 2013

Podzim pod horama....

Po odmlce delší jak třiceti letá válka, info kratší než stovka Usaina Bolta.
Začínáme chodit...
Léto uteklo. Než jsme se nadáli, rok s Františkem oslavili, "dovolenou" u našich strávili s našima na chalupě, co mělo klobouky usušili a mnohé si také uvědomili. Fyzická práce očisťuje mysl i tělo. Takže se máte na co těšit. Jednou to přijde a bude to velký.
Syslíme... 
Pouštíme vypůjčené draky...
Nejvíc to baví paní domácí...
Letíííí...
V tomhle mám chodit ?
Slavíme... 
Skluzavkáá....
Na co to je?
???
Kaštaníme...
Lechtáme... 
Venčíme...
Spíme venku...
Když je hezky...
Chodíme na houby...
S psíky...
Kocháme se...

čtvrtek 25. července 2013

Drhne to, víme to...

Konec července se neudržitelně blíží a my tady na to kašlem. Jo je to tak, páč je celý července hezky, víkendy trávíme na výletech ani si nepamatuji, kdy jsme byly naposled doma. Ale je to super a baví nás to. Jen to leze sakra do peněz. No a přes týden na to taky není čas, páč se zastavíme tak kol půl desáté večer a to počítač obsadí paní domácí, takže já mám po srandě. V práci na to teď taky čas není, jelikož se jeb.. s fabrikou na Lego kostičky do Číny, což mě hrozně naplňuje a uspokojuje, že jo.

Na Zelence měl František kámošky...
Kámoška č. 2
Konečně jsem se stavili v Neratově
No a co se tedy za tu dobu událo. Předně jsme vrátili basy s prázdným pivem (došlo na nejhorší) a rázem jsme mohli odjet na Zelenku oslavit 1. výročí svatby Áji s Ludvou. Víkend na to jsem jel točit pivo do Kutné Hory na Creepko. Míša, aby nebyla doma sama, tak jela Dáše s Martinem hlídat tu jejich vilu do HK, jelikož jeli na víkend pryč. Následovala velká rodinná narozeninová oslava, našich 60tiny. Ze začátku to trochu drhlo, ale nakonec to proběhlo hladce, pivo se vypilo, tak jsme mohli jít po půlnoci s klidným svědomím spát. Mezitím vším se jezdíme v týdnu koupat do Dachova, sbírat borůvky, třezalku, do lesa a tak...  
Chodíme na houby...
A na procházky
Co nás čeká? Tenhle víkend nic. Aspoň prozatím. V neděli se staví Lenka s Jirkou vybrat si nějaký krámy z půdy, možná ještě pojedeme do Kérkonoš. V sobotu. Jel bych. Uvidíme...

čtvrtek 4. července 2013

Babičkám...

Dva víkendy strávené v HK na divadelním festivalu, dva víkendy pohody, hlavně pro Františka. Ten se naučil postavit pomocí nějakého předmětu. Zjistil, že lézt nahatý po štěrku v parku je super, že hlína se dá jíst, a že k tomu, aby se vykoupal v bazénku, když mu je teplo, nepotřebuje rodiče.

Koupem se...
Jíme hlínu...
Vymýšlíme blbosti...

středa 3. července 2013

Bábovka alá nahraď to...

Jednou jsem měl někam napsat takový krátký sloupek o sobě. Takové to, jak lidé píší: v roce 2006 ukončil FF na UK, od té doby působil v XY organizacích, básník, aktivista, baletní tanečník a mistr republiky ve skládání parníku z novin na čas a další bla bla řeči. Jenže jsem zjistil, že tam nemám co o sobě napsat, aby to bylo aspoň trošku zajímavý a lidi, co si to budou číst, by si řekli, ten je teda (cokoli). Prostě jsme chtěl bejt vtipnej, ale stále se mi nic nehrnulo do mozku. No nakonec jsem tam něco vyplodil, ale z čeho jsem měl velkou radost, tak to bylo "gastronomický anarchista". A to tedy jsem. Nejsem zastáncem striktního dodržování receptů a to z několika důvodů.

 - za prvé, vemte si recept a zjistíte, že více jak polovinu věcí doma ve špajzu nemáte. Tudíž to znamená vyrazit do krámu a ty věci nakoupit. Teď se mi nejedená třeba o takové ty základní suroviny, jako třeba brambory, těstoviny, rýže, ... (i když na jejich záměnu to jsem taky expert), ale takové ty doplňkové, které prý to jídlo dělají. Takže musíte koupit spoustu těch serepetičet co stojí hodně peněz a pak toho použijete dle receptu "špetku". Takže Vám pak zbude kvanta serepetiček, co třeba zase půl roku nepoužijete. Chápete? Úplně největší odborníci na tohle jsou konstruktéři veganských receptů, ty ani nečtu, páč to je fakt na léčení. Nevěříte? Příklad: 

2 hrnky polohrubé pšeničné mouky
1 hrnek špaldové mouky (ev. můžete dát další hrnek pšeničné)
3 lžičky mleté skořice
cca 1/2 lžičky muškátového oříšku
cca 1/2 lžičky mletého hřebíčku
1 a 1/2 lžičky sody bikarbony
1/2 lžičky prášku do pečiva
1/2 lžičky soli
1/2 hrnku + 1 lžíce sojového či jiného rostlinného mléka (ev. vody)
1 lžička (jablečného octa)
1 hrnek (bílého) cukru
3/4 hrnku hnědého či kokosového cukru (kokosový je dražší, ale má vynikající chuť a nižší GI)
1 hrnek rostlinného oleje
3 lžíce rozemletého lněného semínka
2 lžičky vanilkového extraktu
2 vrchovaté hrnky nahrubo nastrouhané cukety (pokud je hodně vodnatá, přebytečnou vodu vymačkejte a slijte!)
1 hrnek nahrubo nasekaných vlašských ořechů

A to je prosím recept na cuketový chlebíček s ořechy 

- za druhé, můj názor je, že vařit se má v restauracích, doma se má experimentovat

- za třetí, nebaví mě odměřovat

- za čtvrté, pokaždé jím něco jiného

- za páté, je to fajn

No a tak včera proběhla taková naše večerní rodinná klasika. Devět večer, chuť na sladké, upečem si bábovku, to je rychlost. (a pak ji ještě celou sežerem horkou). Od čeho se to celé bude odvíjet je jasné hned od začátku, a to že nemáme vajíčka. V této situaci vždycky děláme veganskou s nemletým mákem, ale chce to změnu. Google toho na mě plive nepřeberné množství, na jednu klikám. Ha, nemáme mlíko, dám tam Zajíce (pro neznalé sušený sojový nápoj Zajíc, né zajíce z pole), kypřící prášek, došel, a hle máme sodu, stačí. Zbytek je brnkačka.

Krásné na tom je, že podle jednoho receptu jsem ji pekl, ten jsem upravil a dnes už si ho pořádně ani nepamatuji a takže to co Vám teď píšu, je vlastně třetí varianta původního receptu. Jde se na pečení.

- 300 g mouky polohrubé
- čokoládový pudink
- 3/4 hrnku teplého Zajíce
- sody nezjištěné množství
- 100g Hery, prostě ukrojíte míň jak půlku
 - rozinky, slunečnice
 - kakao
 - med

Polovinu mouky nahradím celozrnnou špaldovou, oproti původnímu receptu sypu pudinkový prášek, páč do jiných veganských bábovek ho taky dávám, nevím proč. Přisypu sodu, podle oka, kakao podle barvy (psali dvě lžíce). Přileju zajíce, rozpuštěnou Heru. Rozinky ani slunečnice tam nebyli, ale já je mám rád. Byl tam cukr, ruším a dávám med (poslední dobou při pečení dávám cukru max polovinu než bývá v receptech). No a to je asi vše, hlavou mi běhá čím bych to ještě "vylepšil ", vzpomenu si na vegenské recepty a rychle mě to přechází. Vymazat formu a do trouby na 175°C (pro hnidopichy, formu jsem vymazal troškou Hery a vysypal pol. moukou). Teď mi nabíhá na mysl

 - za šesté, u pečení dobrot ty šmejdi nikdy nepíšou na kolik, a jak dlouho se to má péci, ty jejich rady do zlatova a do vyhřáté trouby mi byli ze začátku mých kulinářských aktivit hodně platné, takže stejně DIY (mamka na telefonu to vždycky jistila).



Jako je mi jasný, že kuchaři s velkým K by mě nejraději umlátili vařechou a vykostili filetovacím nožem na candáta, ale já to prostě takhle mám. Třeba takový můj přítel Ludvík S. Toho si jako kuchařem vážím. On to tedy ještě kuchař není, on to je takový ten domácí kuchař, vlastně jako já, ale on to má právě hozené tím profesionálním směrem. Je vidět, jak to žere, jak tomu věří, jde si za tím a myslím si, že Pohlreich s Vaňkem mu jednou budou rádi loupat cibuli. Klidně a rád se k nim přidám, ale obávám se, že bych si i u té loupání cibule našel něco svého. Možná bych tu cibuli v receptu i něčím nahradil :)