Začínáme s BARFem

Ačkoli jsme to stále odkládali na to, až budeme mít velký pultový mražák, už jsme to nevydrželi. Začali jsme odjídat z našeho mini mražáčku buchtičky na šodó, špenát a začali jsme proklínat naši podzimní houbařskou vášeň. Ale i tak jsme tam dokázali připravit prostor na 6kg masa pro naše miláčky. To je jen začátek. Na "cestě" je 140 litrový pulťák :)

Hovězí vemeno, hovězí maso a syrová okurka...

Smrt Kočičáku...

Pod pojmem Kočičák, byla u nás vedena stavba před chalupou na dvorku, kde byly dříve chovány slepice, po jejich smrti už jen potulné kočky, kterým předchozí majitelé vždy při odjezdu hodili zbytky od nedělního oběda a dosypali jim do misky levnějších granulí. Dobří to lidé. Proto ten název Kočičák. Hlavně to byla taková kolna na bordel a to doslova. Sice nás celkem slušně kryla před zraky sousedů, ale musela uvolnit prostor mrkvi, ředkvičkám a jiným plodinám. Na jejím místě totiž hodláme zbudovat zahrádku, ze které budou jazyky přecházet.  

Ta malá bouda před chalupou...

Na pomoc zbourat kočičák nám tentokrát přijeli pomoct Zuzka se svým novým šamstrem Honzou. Strašně se na to třásli, tak proč jim nevyhovět. Jejich příjezd v 9:00 se nekonal a já to začínal vidět šedě. V půl desáté byli u nás a šli jsme si dát kafe. To jsem začínal vidět černě. Představa toho, že v 5 je tma jak v řiti a z kočičáku není dole ani taška, mě nenechávala chladným, ale na venek jsme vytvořil poker face. Jenže po kafi se Honza převlékl do epesní montérkové kombinézy, Zuzka ne (takže byla jako prase), nasadil si rukavice a ukázal, že hoši z Polabské nížiny mají páru, jak koně z Krkonošského pivovaru. Ve tři bylo hotovo.

Než jsem stačil něco nafotit, kočičák byl dole...

Ještě z druhé strany...

Další nespornou výhodou zbourání kočičáku je, že ačkoli se to nezdá, byl ze dřeva. A že toho dřeva na něm použito bylo hafo. A jak každý chalupník co topí dřevem ví, každý prkýnko do kamen dobrý. Suma sumárum toho mohlo být tak 2 kubíky trámu a 3 latí a prkem. No slušná úroda.

Co se nevešlo do stodoly, čeká na pořezaní před ní...

Zuzka s Honzou večer odjeli, já šel koupat Franze a při tom jsme dostal strašnou chuť na točený. Doma jsem vyjednal podmínky a šel na chvilku mezi místní chásku zjistit, co je ve vsi nového. Už večer začalo pěkně přituhovat a naznačovalo pěknou neděli.

Rána začínají být mrazivá...

Neděla byla nastavena na úklid. Kočičák byl sice dole, prkna odklizena, ale zůstala po něm na dvě patra vysoká pískovcová podezdívka, pískovcový chodníček, hromada betonových tašek, hromada shnilých prken, co ani nejškudlivější chalupník do kamen neschovává a další hromady bordelu. Prostě to u nás začíná vypadat, jak u správného venkovského statku. Ještě kupa hnoje na dvorku a idyla je dokonána.

Pálení chrostí a prken...

Já začal odklízet ty překrásné, kurevsky těžké, pískovcové šutry, pořezal něco prken, Míša dostala úkol nejzodpovědnější a Franz to celý prospal v šátku.

Paličova dcera...

Moje představa, že v neděli večer budou na dvorku nachystaný řádky na jaro, jeden jako druhej, byla dost naivní. Uvidíme jestli vůbec do druhého sněhu. Den je sakra krátkej, z práce člověk přijíždí po tmě a o víkendu toho taky moc neudělá...A to jsem slíbil, že do Vánoc budou garnýže ve světnici a vyšperkovaná předsíň...no babičko čaruj...

Chtěl bych být naším koťátkem...

První sníh...

Je tu. V noci z 26. na 27. října napadl u nás první sníh. Teda ne jenom u nás, ale asi jako všude. Sypalo celý den a když jsme večer přijeli z dušiček z Červené Vody, tak jsme ani nedojeli k baráku. Po večerním venčení pejsků, to odhaduji na 65mm sněhu, místy nafoukáno i 215mm.   

Sobota, 7:47, -3°C, severní vítr jako prase a první sníh...

Víkend, aneb jak si žijem, když je hezky

To je tak, když Vám šefka dá požehnání skončit v pátek v práci dřív a Vy si můžete užít prosluněné páteční odpoledne s rodinou a nadcházející víkend jak bysmet.

V pátek vyrážíme na procházku...

Pro tentokrát to odnesli václavky...

Sojovo váckavková sekaná, hořčicí potíraná, krakonošem podlévaná...

Sobotní inverzní ráno...

Tak ještě ležíme v posteli...

V lese se to ještě podzimně probouzí...

Na louce je už jasno, že bude jasno...

Pokusili jsme o autoportrét...

Viděli hrající si koloušky...

I sousedovic koňě...

Podstoupili jsme vítání občánků...

Hezky punkově v šátku....

Sušili jsme co se dalo...

A večer přišla opět inverze, tak se šlo na pivo...

Křížaly

Asi si říkáte, co je na křížalách tak objevného? Po pravdě nic. Prostě vezmete jablko, vykrájíte jadřinec, nakrájíte na plátky a usušíte. Když ale křížaly pojmete trochu "vědecky", tak rázem zjistíte, že to taková prdel zase není. Jako nejlepší sběr materiálu mi posloužily "maminkovské fóra" a osvědčené gurmánské weby. Takže pozor, jdeme na to:

Jablko = základ všeho

 - Podle jedné maminky musíme jablka ze stromu otrhat (to by mě nenapadlo), umýt a nechat okapat, pokud nemáte čas, můžete je otřít papírovou utěrkou (další rada nad zlato)

- Nahnilé ovoce na výrobu křížal zásadně nepoužívejte. (copak jsem prase?)

- Pokud Vám nevadí tvrdší slupka, nemusíte jablka loupat. (oni se loupou?)

- Křížaly jsou dobré hlavně proto, že neobsahují žádné konzervační látky (nekecej?)

- Na radiátoru je lze sušit pouze, pokud je topná sezóna a radiátor hřeje. (Co na to říct?)

- Sušíme-li jablka v troubě, necháme pootevřená dvířka. K tomu nám poslouží např. vařečka. (Dík za tip)

- Plech s jablky položíme např. na akumulační kamna a hlídáme, až budou jablka usušená (Vemte si k tomu hlídání basu piv a židli, je to dlouho)

Pak přichází na řadu sušení v troubě. Samotné "recepty" se rozcházejí o mnoho desítek stupňů. Rozpětí začíná na 40°C, pak tu máme 50, 60, max 80°C !!! To "saxana11" se s tím nesere. Ta jablka suší v plynové troubě při 60°C a na závěr je oflambuje na stovce. 

Krájíme...

A teď pecka. Skořicové křížaly. Suroviny: 1 lžička mleté skořice, 1 lžička moučkového cukru, 3 lžice oleje a 3kg jablek. Smícháme olej, cukr a skořici. Jablka rozkrájíme na měsíčky (o tom, že je utrhnete, omyjete a usušíte papírovou utěrkou jsme si už psali). Každý měsíček potřeme směsí a položíme na 160°C rozpálenou pánev. Opékáme z každé strany, ideální barva je oranžová. Necháme okapat na papírové utěrce. (No smažit 3kg jablek na panvičce, děkuji pěkně :)

A nejlepší je, když se do diskuse o sušení jablek přidá chlap "Jura007": 

"No tak abych přispěl se svou zkušeností… Křížaly se nedají sušit JENOM v troubě. Tam proběhne tzv. zavadnutí, kdy povrch křížal už není na omak mokrý. To trvá tak 2–4 hodiny podle obsahu vody. Troubu rozehřát tak na 40–50°C, pak dát dovnitř pečící plech s čistým papírem (třeba i balicím…) a dvířka nechat pootevřené tak na 10 cm (aby mohla unikat vlhkost) (je vidět, že pán má průmyslovku). Po té době plech vytáhnout, položit nejlíp v kuchyni nahoru na skříňky od kuchyňské linky (nahoře se drží teplo…) (možná i pár semestru ČVUT) a tak 2–3 dny nechat schnout."

a reakce maminek na sebe nenechávají dlouho čekat:

- Juro to vypadá super     (smajlíky jsou na diskusních fórech základ)
- Zítra se do toho pustím    (to si piš vole)

Sušíme...

Ale na závěr opravdu to nej: recept od mamči "paluš" z mimibazaru (ten sám je opředen mýty)

Křížalky z jablíček

Jablíčka omyjeme,nakrájíme na čtvrtky a vykrojíme jadřinec a já pak čtvrtky dávám ještě na půl až tři díly,podle velikosti jablíček :) (smajlík je základ) . Mám nachystanou mísu s citrónovou vodou a do te dávám nakrájené půlměsíčky na cca 5-10 minut. Osuším na utěrce a dám do sušičky,případně na plech a na topení nebo do trouby......a sušíme a sušíme až toho nasušíme spoooustu :)). (Hihi to je sranda)
Je to zdravá a moooc dobrá chu´tovečka, třeba místo chipsů.....ale určitě všichni známe :) (ne, neznáme)
Dobré mlsání přeji :)!!

Já jsem Vám to na začátku říkal, křížaly, to není žádná prdel. A co takhle když si na tom založíte business. To Vám to pak holky z votočvohozu nandaj, jaká jste penězchtivá kráva, čtete zde.

Jakýkoli použitý text byl nechán v původní verzi a nebyl upravován!