středa 12. prosince 2012

Hradecká Směska...

Co je to Hradecká Směska popíši stručně. Něco na způsob blešího trhu, prodejní akce D.I.Y. výrobců kdejakejch cetek a  blbostí a vege jídelna, to vše uskutečněno ve spřáteleném Klubu č.p. 4. Hlavně příjemně strávený den, kde se potkáte s přáteli. Má to menší tradici a já měl to štěstí, být u samotného zrodu této tradice. No a hlavně mám(e) na starosti tu vege jídelnu :) 
Plakát z dílny Majky Liškové
Pokaždé se snažíme vymyslet nějaké netradiční jídlo, které lidé moc neznají, nebo znají, ale moc není běžné a zároveň je to strašně láká ochutnat. Tentokrát jsme si Majkou (jedna z pořadatelů) celkem ulítli na Krakonošovi, nejspíš díky našemu přestěhování do podkrkonoší a ten dal i tvář našemu menu. Krkonošské kyselo a Houbový kuba. A jako bonus: domácí pšenično žitné bochníky chleba.
Základní výbava pekaře: Vál, mouka dvou nulka a pivo dvanáctka :)
Jen co jsme přijeli s Bobšem (Františkem) z Vrchlabí z 3. měsíční kontroly, nastal doma koncert, jako ve statní filharmonii. Já uvázal Bobše do šátku a společně se pustili do zadělávání chleba z domácího droždí (na kvásek jsme zapomněli a následně nesehnali). Pak postavit kroupy na kamna a Míša se pustila do kysela.
2 kila krup desítek...snad to bude stačit
Pokročilá fáze kysela....
Všechno probíhalo podle plánu, nic se nepálilo, nic nepřetékalo. Míša měla opět svoji motorovou náladu, kdy prostě neslyší, nevidí,ale zato pracuje v neporazitelném tempu :) Jelikož jsem "vyfasoval" Franze do šátku, se kterým nějaké vrcholové výkony podávat nejdou, měli jsme odpoledne klidnější. Zadělali jsme na chléb ze dvou kil, dali ho kynout za kamna, udržovali oheň v kamnech, hasili oheň v krku, a pomývali nádobí.

Cibule vs Franz 0:1 => příště cibuli krájí Franz sám...
Vlevo o hodinu mladší brácha levýho...
Keramika: Houbový Kuba; Pekáč: Houbový Kuba se zelím
Když bylo 18:00 odebrali jsme s Franzem do koupacího části světnice a o půle už zařezával. Poté jsem vypracoval z prvního těsta bochánky a nechal dál kynout. Kolem osmé vsadil do kamen první plech a uplácal další bochníčky z druhého kila. Míša mezitím balila talíře, lžíce a vše potřebné. Dopečeno, nechat vystydnout, a před půlnocí zalehnout, abychom o půl šesté opět vstali.
Poslední hodinka před kremací...
Požehnej Pán Bůh...
Je půl osmé ráno, dorážíme na místo, Franz je skvěle naladěn, stejně jako každý den, a jakoby nás upozorňoval, nemějte strach, sice mi jsou tři měsíce, ale nejsem měkota a zvládnu to. Míša skočila dopoledne do města, když už tam zase jednou byla, lidi se začali po deváté pomalu trousit a největší ohlas sklidil "krajíc chleba se máslem a se solí" ve formě samaobsluhy za 5 kaček (Míši nápad), Kuba se nějakej taky prodal, kyselo taky, zbytek jsme nechali kapele na večer. Ve tři jsme to zabalili a vyrazili pozdravit děti a tety do dětského domova v Pardubicích (Míšino předchozí zaměstnání)a odtamtuď už domů. Příjezd v půl šesté, doma 13°C, rychle zatopit, s pejskama ven, nakrmit ty naše šelmy a padnout do postele. Nevím kdo usnul rychleji, zda my, či Franta.

Cetky Bramborová
...
Naše stanoviště, sladkosti nejsou naší produkcí...
Mýdlárna
Ručně tištěné kalendáře Kuby Horského

Žádné komentáře:

Okomentovat